|
|
Nonstationarity of the effects of modes of atmospheric circulation variability on surface climate elements
Hynčica, Martin ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Dobrovolný, Petr (oponent) ; Beck, Christoph (oponent)
Cirkulační módy jsou silně korelované, avšak často geograficky vzdálené oblasti, které lze detekovat v poli cirkulační proměnné, jako jsou přízemní tlak vzduchu, geopotenciální výšky či rychlosti větru a jeho složky. Zpravidla se skládají ze dvou nebo více akčních center, která současně slábnou nebo sílí, čímž ovlivňují intenzitu a směr atmosférické cirkulace, a následně i přízemní klimatické prvky, jako jsou teplota a srážky. Dlouhodobé změny akčních center ovlivňují časoprostorový dopad cirkulačních módů na přízemní klimatické prvky. S využitím gridovaných datasetů je možné tyto dlouhodobé změny akčních center a jejich dopady na přízemní klimatické prvky analyzovat v dlouhém časovém měřítku a v rozsáhlých oblastech, což je také hlavní vědeckou náplní této práce. Protože existuje mnoho reanalýz, které se odlišují například v tom, jaká data reanalýza asimiluje, nebo v modelu, který je využíván pro jejich výpočet, je nejprve nutné srovnat podobu cirkulačních módů a vývoj vztahů mezi nimi a přízemními klimatickými prvky v různých reanalýzách. Ukazuje se, že reanalýzy, které asimilují jak přízemní data, tak i data z vyšší troposféry nebo satelitů (ERA40, JRA-55, NCEP-1), jsou si navzájem většinou podobné, zatímco reanalýza 20CRv2c, která využívá jen přízemní data, obsahuje chyby. Třebaže reanalýza...
|
|
|
Časová stabilita vlivů 11-letého slunečního cyklu na cirkulační poměry ve střední Evropě
Paličková, Lea ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent)
Časová stabilita vlivů 11-letého slunečního cyklu na cirkulační poměry ve střední Evropě Abstrakt Práce si dává za cíl zjistit, zda jsou cirkulační poměry ve střední Evropě ovlivněny proměnlivou úrovní sluneční atmosféry. Pro účely této diplomové práce je použita klasifikace atmosférické cirkulace dle Becka (2000), jež díky rekonstruovaným hodnotám podává přehled o cirkulačních podmínkách zpětně do roku 1780. Tato diplomová práce prokázala, že vliv sluneční proměnlivosti na cirkulační poměry nad střední Evropou není v čase stálý. Bylo zjištěno, že četnosti jednotlivých cirkulačních typů se výrazně liší v závislosti na délce zkoumaného období. Vliv proměnlivosti sluneční aktivity na cirkulační poměry střední Evropy je více patrný při zpracování kratšího časového období. Rovněž bylo zjištěno, že odezva cirkulačních charakteristik na změny v úrovni sluneční aktivity není okamžitá. Při zkoumání toho, zda s prodlužující se odezvou atmosféry na úroveň sluneční aktivity existuje lineární trend, nebylo dosaženo jednoznačného výsledku. Lineární trend je patrný pouze pro zpracování dat za celý rok při zpoždění atmosféry do jednoho roku. Práce dokazuje, že ovlivnění troposféry proměnlivostí sluneční aktivity je komplexní proces a je velmi obtížné jej jednoznačně definovat. Klíčová slova: atmosférická cirkulace,...
|
|
|
Využitelnost synoptické typizace podle Hesse a Brezowského k popisu klimatických prvků v Evropě
Sýkorová, Petra ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Racko, Stanislav (oponent)
Tato práce se zabývá využitelností synoptické typizace podle Hesse a Brezowského pro popis klimatických prvků, konkrétně minimální a maximální teploty vzduchu a srážek, v Evropě. V první části jsou shrnuty poznatky týkající se klasifikací polí atmosférické cirkulace (s důrazem na typizaci Hesse a Brezowského) a jejich využití pro popis klimatických prvků. V druhé části je analyzována vhodnost typizace Hesse a Brezowského pro popis těchto prvků na území Evropy, a to pomocí dvouvýběrového Kolmogorovova-Smirnovova testu. Testována byla data za období 1961 - 2000, ze 113 stanic z databáze ECA&D. Vhodnost využití typizace k popisu klimatických prvků na dané stanici byla posuzována podle podílu synoptických typů, při kterých měl daný prvek odlišné pravděpodobnostní rozdělení od všech hodnot na stanici. Nejvhodnější byla typizace k popisu klimatických prvků v Německu a okolních státech, nejméně vhodná byla k tomuto účelu ve Středomoří a Východní Evropě. U minimálních a maximálních teplot byla využitelnost lepší než u srážek. V létě byla využitelnost typizace horší než v zimě. Klíčová slova: synoptická typizace, atmosférická cirkulace, klimatické prvky, Evropa
|
|
|
Links between atmospheric circulation and surface air temperature distributions in climate models
Pejchová Plavcová, Eva ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent) ; Huth, Radan (oponent)
Název práce: Vazby mezi atmosférickou cirkulací a rozděleními přízemní teploty vzduchu v kli- matických modelech Abstrakt: Práce je souborem pěti článků zabývajících se validací výstupů regionálních kli- matických modelů (RCM) v oblasti střední Evropy. První článek ukazuje na prob- lémy s volbou pozorovaných dat, která ovlivňuje závěry plynoucí z validace mod- elů. Druhý článek hodnotí simulace denních teplot a ukazuje, že některé chyby v simulaci teploty mohou souviset se špatným zachycením velkoměřítkové atmos- férické cirkulace. Schopnosti modelů simulovat atmosférickou cirkulaci a pozorované vazby mezi cirkulací a přízemní teplotou vzduchu jsou popsány ve třetím článku, který studuje také vliv řídících dat na výstupy jednotlivých RCM. Čtvrtý článek se zaměřuje na nedostatky modelů v zachycení denní amplitudy teploty a jejich možné příčiny zkoumáním vazeb mezi těmito chybami a atmosférickou cirkulací a množstvím oblačnosti. Poslední studie se zabývá pozorovanými vazbami mezi cirku- lací a denními úhrny srážek ve třech regionech České republiky a zkoumá, jak jsou tyto vazby zachyceny různými RCM. 1
|
|
|
The application of atmospheric circulation classifications in the interpretation of climate model outputs
Stryhal, Jan ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent) ; Beranová, Romana (oponent)
Využití klasifikací atmosférické cirkulace v interpretaci výstupů z klimatických modelů Mgr. Jan Stryhal Automatizované klasifikace polí atmosférické cirkulace (zkráceně cirkulační klasifikace) jsou nástrojem hojně užívaným v synoptické a dynamické klimatologii ke studiu atmosférické cirkulace a vazeb mezi atmosférickou cirkulací a nejrůznějšími atmosférickými, environmentálními a společenskými jevy. Aplikace cirkulačních klasifikací na výstupy dynamických modelů atmosféry prodělaly od prvních studií před zhruba 30 lety značný rozvoj, odrážející rychlý rozvoj statistiky, výpočetní techniky a přirozeně také klimatologického výzkumu, který se tváří v tvář paradigmatu antropogenních klimatických změn stává více a více závislým na simulacích atmosféry. Nekoordinované využívání nejrůznějších statistických přístupů v analýze výstupů globálních modelů klimatu a jejich ensemblů a nahodilý výběr cirkulačních proměnných, prostorových a časových domén a referenčních datových souborů vyústily v potřebu srovnávacích studií, které by objasnily, nakolik je srovnání klasifikací ve dvou datových souborech citlivé k subjektivním volbám. Tato práce reaguje na tuto potřebu zaměřením na roli, jakou hrají v podobných výzkumech volba klasifikační metody a v případě validace modelů volba referenční reanalýzy atmosféry. Za...
|
|
|
Vliv atmosférické cirkulace na přízemní klimatické prvky v Evropě
Pokorná, Lucie ; Huth, Radan (vedoucí práce)
Vliv atmosférické cirkulace na přízemní klimatické prvky v Evropě Lucie Pokorná Abstrakt Proměnlivost atmosférické cirkulace je nejdůležitější faktor ovlivňující změny přízemních klimatických prvků. Tato práce se věnuje vztahům mezi atmosférickou cirkulací a teplotami, výskytem a úhrny srážek na Evropských stanicích a dalšími prvky ve střední Evropě. Pro popis cirkulace v průběhu roku byly zvoleny nízkofrekvenční módy proměnlivosti v hladině geopotenciálních výšek 500 hPa a v poli přízemního tlaku získané statistickou metodou "Analýza hlavních component". Pro popis vztahů mezi módy a klimatickými prvky byl použit Pearsonův korelační koeficient. Nad Euro-Atlantickou oblastí byly nalezeny čtyři módy ovlivňující klima v Evropě v průběhu celého roku: mód Severoatlantické oscilace (NAO), mód Východoatlantický (EA) a dva módy Euroasijské (EU1, EU2). V SLP byly nalezeny módy, které silně korelují s módy v Z500 a které ovlivňují přízemní klima v Evropě podobným způsobem. Statisticky významné korelace módů v obou hladinách s maximálními, minimálními a průměrnými teplotami a s úhrny a výskytem srážek na Evropských stanicích byly nalezeny ve všech sezónách. Některé módy navíc silně ovlivňují délku slunečního svitu, množství oblačnosti, relativní vlhkost, rychlost a směr větru ve střední Evropě. Polaritu a velikost...
|
|
|
The application of atmospheric circulation classifications in the interpretation of climate model outputs
Stryhal, Jan ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent) ; Beranová, Romana (oponent)
Využití klasifikací atmosférické cirkulace v interpretaci výstupů z klimatických modelů Mgr. Jan Stryhal Automatizované klasifikace polí atmosférické cirkulace (zkráceně cirkulační klasifikace) jsou nástrojem hojně užívaným v synoptické a dynamické klimatologii ke studiu atmosférické cirkulace a vazeb mezi atmosférickou cirkulací a nejrůznějšími atmosférickými, environmentálními a společenskými jevy. Aplikace cirkulačních klasifikací na výstupy dynamických modelů atmosféry prodělaly od prvních studií před zhruba 30 lety značný rozvoj, odrážející rychlý rozvoj statistiky, výpočetní techniky a přirozeně také klimatologického výzkumu, který se tváří v tvář paradigmatu antropogenních klimatických změn stává více a více závislým na simulacích atmosféry. Nekoordinované využívání nejrůznějších statistických přístupů v analýze výstupů globálních modelů klimatu a jejich ensemblů a nahodilý výběr cirkulačních proměnných, prostorových a časových domén a referenčních datových souborů vyústily v potřebu srovnávacích studií, které by objasnily, nakolik je srovnání klasifikací ve dvou datových souborech citlivé k subjektivním volbám. Tato práce reaguje na tuto potřebu zaměřením na roli, jakou hrají v podobných výzkumech volba klasifikační metody a v případě validace modelů volba referenční reanalýzy atmosféry. Za...
|
|
|
Časová stabilita vlivů 11-letého slunečního cyklu na cirkulační poměry ve střední Evropě
Paličková, Lea ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent)
Časová stabilita vlivů 11-letého slunečního cyklu na cirkulační poměry ve střední Evropě Abstrakt Práce si dává za cíl zjistit, zda jsou cirkulační poměry ve střední Evropě ovlivněny proměnlivou úrovní sluneční atmosféry. Pro účely této diplomové práce je použita klasifikace atmosférické cirkulace dle Becka (2000), jež díky rekonstruovaným hodnotám podává přehled o cirkulačních podmínkách zpětně do roku 1780. Tato diplomová práce prokázala, že vliv sluneční proměnlivosti na cirkulační poměry nad střední Evropou není v čase stálý. Bylo zjištěno, že četnosti jednotlivých cirkulačních typů se výrazně liší v závislosti na délce zkoumaného období. Vliv proměnlivosti sluneční aktivity na cirkulační poměry střední Evropy je více patrný při zpracování kratšího časového období. Rovněž bylo zjištěno, že odezva cirkulačních charakteristik na změny v úrovni sluneční aktivity není okamžitá. Při zkoumání toho, zda s prodlužující se odezvou atmosféry na úroveň sluneční aktivity existuje lineární trend, nebylo dosaženo jednoznačného výsledku. Lineární trend je patrný pouze pro zpracování dat za celý rok při zpoždění atmosféry do jednoho roku. Práce dokazuje, že ovlivnění troposféry proměnlivostí sluneční aktivity je komplexní proces a je velmi obtížné jej jednoznačně definovat. Klíčová slova: atmosférická cirkulace,...
|
|
|
Využitelnost synoptické typizace podle Hesse a Brezowského k popisu klimatických prvků v Evropě
Sýkorová, Petra ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Racko, Stanislav (oponent)
Tato práce se zabývá využitelností synoptické typizace podle Hesse a Brezowského pro popis klimatických prvků, konkrétně minimální a maximální teploty vzduchu a srážek, v Evropě. V první části jsou shrnuty poznatky týkající se klasifikací polí atmosférické cirkulace (s důrazem na typizaci Hesse a Brezowského) a jejich využití pro popis klimatických prvků. V druhé části je analyzována vhodnost typizace Hesse a Brezowského pro popis těchto prvků na území Evropy, a to pomocí dvouvýběrového Kolmogorovova-Smirnovova testu. Testována byla data za období 1961 - 2000, ze 113 stanic z databáze ECA&D. Vhodnost využití typizace k popisu klimatických prvků na dané stanici byla posuzována podle podílu synoptických typů, při kterých měl daný prvek odlišné pravděpodobnostní rozdělení od všech hodnot na stanici. Nejvhodnější byla typizace k popisu klimatických prvků v Německu a okolních státech, nejméně vhodná byla k tomuto účelu ve Středomoří a Východní Evropě. U minimálních a maximálních teplot byla využitelnost lepší než u srážek. V létě byla využitelnost typizace horší než v zimě. Klíčová slova: synoptická typizace, atmosférická cirkulace, klimatické prvky, Evropa
|
|
|
Vliv atmosférické cirkulace na přízemní klimatické prvky v Evropě
Pokorná, Lucie ; Huth, Radan (vedoucí práce)
Vliv atmosférické cirkulace na přízemní klimatické prvky v Evropě Lucie Pokorná Abstrakt Proměnlivost atmosférické cirkulace je nejdůležitější faktor ovlivňující změny přízemních klimatických prvků. Tato práce se věnuje vztahům mezi atmosférickou cirkulací a teplotami, výskytem a úhrny srážek na Evropských stanicích a dalšími prvky ve střední Evropě. Pro popis cirkulace v průběhu roku byly zvoleny nízkofrekvenční módy proměnlivosti v hladině geopotenciálních výšek 500 hPa a v poli přízemního tlaku získané statistickou metodou "Analýza hlavních component". Pro popis vztahů mezi módy a klimatickými prvky byl použit Pearsonův korelační koeficient. Nad Euro-Atlantickou oblastí byly nalezeny čtyři módy ovlivňující klima v Evropě v průběhu celého roku: mód Severoatlantické oscilace (NAO), mód Východoatlantický (EA) a dva módy Euroasijské (EU1, EU2). V SLP byly nalezeny módy, které silně korelují s módy v Z500 a které ovlivňují přízemní klima v Evropě podobným způsobem. Statisticky významné korelace módů v obou hladinách s maximálními, minimálními a průměrnými teplotami a s úhrny a výskytem srážek na Evropských stanicích byly nalezeny ve všech sezónách. Některé módy navíc silně ovlivňují délku slunečního svitu, množství oblačnosti, relativní vlhkost, rychlost a směr větru ve střední Evropě. Polaritu a velikost...
|
host ::
RSS.